V rámci přípravy podkladových dat aplikace CrossMoravia.eu se pozornost soustředila také na lokalitu Křenov, která byla již od pravěku důležitým rozcestím na trase z Čech na Moravu, což dokládají i mnohé archeologické nálezy. Jedná se o jeden z mála vhodných přechodů přes tzv. Hřebečovský hřbet, kde se trasa větví do několika směrů s pokračováním dále napříč Moravou k Olomouci a k Brnu. Vzhledem k rozsáhlému souboru vstupních dat byla místo původně plánované jedné specializované mapy s odborným obsahem vytvořena sada několika dílčích map, které popisují lokalitu z různých hledisek jak v lokálním měřítku, tak i v rámci celého regionu.

Doposud nevyřešenou otázkou je pokračování trasy z Křenova směrem na východ. Na základě studia reliéfu a říční sítě se jako nejvhodnější trasa jeví směr na Jevíčko, což potvrzují i početné archeologické nálezy z celého průběhu trasy. Poměrně nedávno byly ovšem učiněny významné nálezy také z prostoru západně od Velkých Opatovic, a to přímo v blízkosti úvozů. Jak přesně tyto relikty souvisí s dálkovými trasami zatím nevíme, jelikož tato oblast nebyla doposud předmětem leteckého laserového skenování. Význam těchto cest a jejich vztah k lokalitě Křenov jsou tedy doposud nejasné. Přesnější interpretaci bude možné provést až po důkladném leteckém laserovém skenování, které je plánováno na listopad roku 2016, tedy až na období vegetačního klidu, kdy je možné skenovat i skrz hustější porosty nižších vegetačních pater. Teprve pak bude možné výsledky promítnout i do jednotlivých tematických listů specializované mapy. Vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti vyvstaly až během řešení projektu, nejsou proto v původním plánu zohledněny. Z toho důvodu bylo vydání mapy odloženo až na první polovinu roku 2017.

Jak již bylo uvedeno, lokalita Křenov bude prezentována formou více specializovaných map s odborným obsahem, a to v šesti samostatných tematických celcích.

První mapa zachycuje lokalitu z pohledu geomorfologie a geologie – vysvětluje důvody výběru tohoto přechodového místa pro vedení trasy z Čech na Moravu. Součástí mapy jsou také výsledky prostorových analýz, kdy pomocí metody vážených (nákladových) vzdáleností byly matematicky vypočítány optimální trasy mezi východním okrajem Čech a Malou Hanou. Jak ukazují výsledky těchto analýz, všechny větve procházejí právě lokalitou Křenov, což jen potvrzuje předešlé závěry.

Druhá mapa sleduje polohu lokality v rámci struktury historických cest zjištěných podle metodiky „Moderní metody identifikace a popisu historických cest“, přičemž sledovány jsou jednotlivé vývojové etapy od pravěku až po novověk. Součástí mapy jsou také analýzy postupu některý vojsk – římské armády (v období pravěku/starověku) a pruské armády (pro období novověku), jejichž přítomnost byla na lokalitě doložena archeologickými nálezy. V případě římské armády lze uvažovat o postupu ve směru od jihovýchodu (od Trenčína přes Uherský Brod), čemuž odpovídají také polohy dvou římských táborů v Hulíně a Olomouci a nově zjištěného pochodového tábora v Jevíčku.

Třetí mapa je syntézou dílčích linií starých cest překreslených ze starých map, přičemž jsou sledovány jednotlivé odchylky ve vedení cest.

Součástí čtvrté mapy jsou reliéfní modely vytvořené z dat leteckého laserového skenování. Jedná se o modely stínování, sklonitosti a lokálních anomálií, doplněné o detailní mapu hloubek úvozů se základním statistickým vyhodnocením. Tato mapa obsahuje také liniové zákresy jednotlivých úvozů vytvořené vektorizací reliéfních map.

Pátá mapa obsahuje detailní 3D vizualizaci ve formě blokdiagramu. Součástí jsou také jednotlivé podélné řezy vedené osou vybraných cest a základní statistiky podélných sklonů cest (úvozových i uměle vytvořených).

Šestá mapa je zaměřena na archeologii. Polohy jednotlivých nálezů jsou zobrazeny zvlášť podle stáří a podle typu. Samostatně jsou pak prezentovány polohy depotů, dále polohy podkov a projektilů (kulí). Mapa je dále doplněna o podrobný seznam nálezů a o fotogalerii.